Leden 2017

ŽIVOT

20. ledna 2017 v 18:53 | Petr Zika

ŽIVOT






život

Poslední dobou přemýšlím nad tím,jak moc se dá na vedení chval připravit a také nad tím,jak se někdy z toho všeho může vytratit život.
Mám na mysli to,že když se připravuji,tak někdy vnímám určité písně a k tomu určitá témata,určité myšlenky,které mám v hlavě,určité věci a části Písma,které mě oslovili v poslední době a které bych chtěl do chval "zakomponovat" a někdy se usilovně na to soustředím,až mi uniká ona podstata uctívání.
Někdy se zabývám až příliš tím,jestli všechno klape jak má.To někdy může být dobré,ale na druhou stranu,když se na to pak při chválách zaměřuji,tak mě to "zaměstnává" a nejsem už tolik uvolněný pro to prožívat sílu okamžiku dané přítomnosti-probíhající život,přijímat věci ze svého nitra a taky věci které přichází
"z vrchu".
Snažíme se "jít" a vést chvály v daném liturgickém "postupu" při Bohoslužbách,taky držet se v tom našem play listu,dané formy písně atd.,ale stiháme se u toho vlastně zaměřit na Boha?
Někdy prostě nejsme schopni jakýchkoliv hlubších pocitů a vjemů,nejsme schopní proniknout hlouběji do svého nitra,tam,kde můžeme zajed na hlubinu,tam kde "proudí" život,protože jsme "zavalení" a "přehlušení" všemi těmi věcmi které nás tak zaměstnávají.
Máme různé vyučování a metody,jak vést chvály,jak dělat Bohoslužby atd.,ale důležité pro mě je,jestli v tom je ŽIVOT.
Edmund Husserl řekl,že: "každá metoda zvnějšuje".
Chápu to jako nemožnost život zvnějšku nachystat a prožít jej pak předem předpřipraveným způsobem,každá pouhá metoda nás prostě toho života zbavuje.
Josef Florian řekl,že se "děsí hotových lidí",právě těch,kteří na život si nalezli metodu jak jej žít a zbavili se tak schopnosti a potřeby každý den,každou minutu a vteřinu jej znovu a znovu vytvářet,tedy v pravém slova smyslu vlastně žít,prožívat ho naplno,uvědomovat si každý okamžik,tu sílu přítomnosti,to je vlastně otázka náboženská a existenciální.
Život je bohatý,nedefinovatelný,neuchopitelný,tak neuvěřitelně zajímavý,v stále nových prožitcích krystalizující každým dnem do nových dobrodružství a zkušeností.
Anselm Grun řekl,že člověk musí sám sebe prožívat,setkávat se se sebou,uvědomovat si sám sebe,to co je v jeho nitru,vnímat a být citlivý i na to,co se děje i zvnějšku,zachytit tu sílu okamžiku,sílu přítomnosti.
Dneska je doba tak instantní a rychlá,je tolik vjemů co nás zahlcují,že si už člověk sám sebe a sílu okamžiku přítomnosti nedokáže ani uvědomovat.Je tak těžké se ponořit do svého nitra a naslouchat a vnímat,zastavit se v tichu,samotě a soustředění.
A vůbec je to náročné u nějaké činnosti,jako u vedení chval.Ale ze své zkušenosti vím,že to přesto jde-odpoutat se od všeho a prožívat danou chvíli,být na ní napojený,na daný okamžik přítomnosti,ve které přebývá Bůh sám-On je ŽIVOT,jeho Duch je nad námi a tento život utváří a proniká jím právě tady a teď…
Skutky 17:28 …"V něm žijeme (jinde-vždyť jím žijeme),pohybujeme se a jsme…"
Život je propojený s Bohem a Bůh s životem a s námi a my zase s ním.


Petr