Duben 2016

"JSEM S TEBOU SPOKOJENÝ"

30. dubna 2016 v 15:25




"jsem s tebou spokojený"





Tak upřímně,kolikrát jsi tohle slyšel od lidí,nebo to řekl sám sobě?A slyšel jsi to někdy od Boha Otce?
Zdánlivě se může zdát,že křesťanství je dost těžké a má vysoké nároky a to je pravda,ale Bůh má východisko-je tak důležité pochopit a uvidět tu druhou část té mince a tou je Ježíš a jeho dobrá zpráva spolu se zjevením toho kdo je Bůh-Otec-ABBA,MILUJÍCÍ TATÍNEK a kdo jsme vlastně my-JEHO MILOVANÉ DĚTI.Jde tady především o vztah lásky.Bible nás učí,že nejsme otroky ani sirotky,ale milovaní synové a dcery.
Jako vedoucí chval jsme vystavení častému tlaku kritiky a hodnocení,ať už jiných,či svého vlastního.V církvi máme tendenci se stále v něčem vrtat,babrat,rozebírat a posuzovat to,jsme tím tak moc zaměstnaní a postižení,že nám uniká ta podstata a někdy Bůh sám se svojí láskou.
Když se podíváme na Ježíše pod drobnohledem (v evangeliích),tak zjistíme,že dokázal být i dost hraví a dokonce nepokazil žádnou srandu,nebyl to žádný suchar a teolog,který by stále něco rozebíral a posuzoval,řekl přece,že nepřišel soudit,byl tak živelný a spontánní,zajímal ho život sám a hlavně lidi a jejich srdce,zda je svobodné a ví o tom,že Bůh je jejich milující Otec.
A když farizejové začli rozebírat nějaké otázky zákona a jeho služby s kritikou,očividně neměl potřebu to s nimi rozebírat a vrtat se v tom.Myslím že věděl,že by to stejně nikam nevedlo.
A když ho kritizovali nic si z toho nedělal,nenechal se zlomit,znal totiž svoji identitu,byl milovaný syn,to zaznělo z nebe,když ho Jan pokřtil,jeho nebeský Otec mu řekl:"Ty jsi můj milovaný Syn".
Lidé včetně vedoucích by samozřejmě chtěli,abychom byli ti nejlepší vedoucí chval a stahovali vždy nebe na zem.Je to opravdu velký tlak na úspěch,který je tak silný v tomto světě a protlačuje se tak vehementně i do církve.
Naproti tomu,Ježíš když chodil na této zemi byl brán jako "ztroskotanec a štvanec".
Pavel k tomu říká Korintským co je pravé křesťanství a pak mluví vlastně o neúspěchu,podívejte se do 1Kor 4kpt.
Samozřejmě,že každé povzbuzení nás potěší,ale mnohokrát se nám to nepovede,aspoň to tak můžeme vnímat (i když ne vždy naše pocity jsou v souladu s tím,co mohou prožívat jiní a hlavně Bůh sám),sami můžeme cítit,že to nebylo ono,že se vlastně "nic nestalo,nedělo",že to šlo ztuha,nebo dokonce někdo přijde s nějakou kritikou a to je značně frustrující a může to brát chuť do další služby.Bere nám to radost,svobodu,vášeň pro Boha,uvolnění,které tolik potřebujeme,proto je tak důležité tomu nepodléhat!
Jak se pak cítíme když se nedaří,nemůžeme prorazit,lidi nechválí,ani nám to nějak nejde,přijdeme si neúspěšní,jsme kritizováni a hodnocení nedobře a jak vlastně pak vidíme sami sebe,jak nás to ovlivňuje a převládá v našich sborech více kritika a negativní hodnocení lidí a jejich služby nad tím povzbuzením?
Slyšel jsem od jednoho kazatele organizace "Otcovo srdce",že na 20% kritiky,by mělo přijít 80% povzbuzení.
Chci Vás povzbudit,nezáleží totiž na hodnocení lidí,ani na našem,našich představách o naší službě a výkonu.
Ap.Pavel píše do Korintu,že mu nezáleží na lidském posuzování,ba ani na tom jak posuzuje sám sebe,nebo jak vidí sám sebe,ví totiž,že Bůh se dívá jinýma očima.
Důležité je v tom si taky uvědomit to,že ta služba je především pro Boha a pak až máte pomoci lidem přijít k Bohu.Jde o Vaše srdce a Váš vztah s Bohem -"chválí mě rty a ne srdcem".Spíše je tady vždy ta otázka ne úspěchu a neúspěchu,ale -"došlo tady vůbec k uctívání?"
Někdy se až příliš soustředíme na lidi a na to všechno okolo,na to jestli se něco děje,nebo na to jak to jde ztuha,co na to řeknou ostatní atd.
Máme ale svou pozornost cele upnout na Boha,jde přece o to přijít před Boha a uctívat ho,vyvýšit,vyznat mu lásku,být s ním a to společně a přece každý sám za sebe.
Tuhle službu chval hodně určuje náš vztah s Bohem,na to je potřeba se především zaměřit.
Ježíš nás učí,že Bůh si přeje být UCTÍVÁN a to v Duchu a pravdě a to je "zevnitř a opravdově"…a řeknu Vám,že to není nic nacvičeného,nalajnovaného,to vytryskne někdy až nečekaně,nekontrolovaně přímo ze srdce a našich hlubin,kde je ponořen náš duch spolu s Božím Duchem v nás a většinou se to stává,když se zaměříme na něho a všechno ostatní necháme být,když nám přestane záležet jak ty dnešní chvály a naše služba dopadne,jestli budeme dost dobří-jak Vám to zní?
V církvi chceme mít všechno pod kontrolou a to hlavně to jak vypadáme,jak působíme,taky nedělní shromáždění a chvály taktéž,proto to je někdy všechno tak sterilní a nezáživné.
Ježíš říká,že Boží Duch je jako vítr,nemůžete ho svázat a mít pod kontrolou…
Další věc která s tím souvisí je naše identita,já nejsem vedoucí chval,jsem především jeho milovaný syn,to je má pravá identita,na které tak záleží-podívejme se na to.
Pavel říká,že "Duch nám dosvědčuje,že jsme Boží milované děti" - to je naše pravá identita
a 1Jan 5 k tomu dodává-"kdo věří v Syna Božího,má to svědectví v sobě."
Někdy na nás ostatní kladou příliš velké požadavky,také my sami jsme na sebe moc přísní a máme na sebe větší požadavky než má na nás Bůh sám.
Jednou mě o tom přesvědčil Bůh sám,když jsem byl na návštěvě v Anglii ve sboru Vineyard church v St.Albans (což je jeden z větších a stále rostoucích sborů v Anglii).
Jeho pastor Chris Lane slouží i prorockým pomazáním,když se za mě modlil a sloužil mi,tak mi předal prorocké slovo od Boha:"Jsem s tebou spokojený!"
To je síla co?Kdo mě zná,tak ví,že nejsem rozhodně dokonalý,zeptejte se kluků v kapele,nebo mé ženy a dětí.
Víte jak to je s proroky,když na mě vložil ruce,tak jsem měl jemné chvění u žaludku a očekával spíše něco jako:"Čiň pokání hříšníku!"Ale tohle slovo mě přímo šokovalo,bylo pro mě tak revoluční,že jsem mu prvně ani nemohl uvěřit.
"Bože nespletl ses,podívej na mě,jsem hroznej člověk,stále dělám tytéž chyby,hřeším každý den a není to nic zanedbatelného,někdy ti tak vzdoruju,co se týče služby tak jo někdy se mi to povedlo,ale jinak jsem to tolikrát pokazil…"
Když na vás padne bázeň v přítomnosti proroka,dokážete sami sebe vidět sebekriticky v černých barvách,poněvadž a přece Bůh je Svatý a stejně všechno ví,tak proč zapírat.
Ale Bůh Otec nás vidí jinak!!!"Jsem s tebou spokojený!" Tohle je Boží odpověď i pro tebe!
Nikdy nebudeme dokonalý a dost dobří v lidských i svých očích,ani naše služba nebude vždy perfektní,dokonalá a úspěšná,ale v Božích očích jsme nádherní a dostačující,on je s námi spokojený,jsme Boží milované děti ať už se nám daří nebo ne,u něho nemáme "nálepku" či označení hříšníka (či neúspěšný) na čele,to dal Kainovi jen kvůli lidem,jejich pohled na Kaina byl jiný,než pohled Boha Otce.
On nás oceňuje,tolik si váží toho,že Ho milujeme a toužíme po Něm-jako-by to bylo pro něj nade vše!!!Ptáte se jak je to možné?Je to možné jen skrze Ježíšovu oběť na Golgotě a Boží lásku!
Tady mě napadá jediné slovo-"vděčnost" a samozřejmě věčné téma chvály a uctívání.
Tohle "rozvibrovalo" celý nekonečný vesmír a celé stvoření-Jak On je nádherný a obdivuhodný,hoden našeho milování a uctívání.Na to se zaměřujme.
Ano někdy to prostě může jít ztuha,nemusí se ti to povést,můžeš být i kritizovaný,ale nikdy se nenech zastavit v tom milovat Ježíše a vášnivě Ho chválit a uctívat a vzít do toho i ostatní,pokud máš ten dar a jsi k tomu povolaný,nedovol,aby přílišné lidské,tvé a světské nároky nezastavili ten proud Boží chvály a uctívaní,který pramení v našem nitru přímo od Božího trůnu milosti a Boží lásky!
Ať stále může znít ve Tvém srdci toto Boží slovo "JSEM S TEBOU SPOKOJENÝ!"
Petr

Ps: A na úplný závěr ještě jednu radu z vlastní zkušenosti,zavírej se do své komůrky a chval Boha celým svým srdcem,neboj se intimity,vyznej mu lásku,řekni mu,že ho miluješ a až to budeš dělat doma,pak to vezmi i do církve.