Leden 2013

PSANÍ PÍSNÍ

29. ledna 2013 v 16:07 | Petr Zika
PSANÍ PÍSNÍ




JEDNODUCHOST



V poslední době se klade větší důraz na teologii vyjádřenou v našich písních, což je úžasné. Je to něco, co toužím vidět, jak roste a rozvíjí se. Mnoho církví po celém světě tráví hodně času každý týden tím, že k Bohu mluví skrze písně. Písně, které zpíváme, v mnoha ohledech tvarují a formují naši teologii. To je zodpovědnost, kterou nesmíme brát na lehkou váhu. Musíme jít za tím, abychom měli větší porozumění Božího slova a mohli tak efektivněji předávat plnost Božího charakteru a povahy. To bude palivem pro naše uctívání.
Ale i uprostřed hledání hlubší podstaty v našich písních, se musíme snažit udržet písně jednoduché a přístupné. Nedávno jsem slyšel pár písní, které měly dokonale propracované texty, slova, která podněcovala intelekt. Ale ty písně měli příliš mnoho obsahu, že nebylo kde se nadechnout. Jestliže píseň nemá pořádný háček nebo silnou melodii, nikdy to nebude fungovat. Nejlepší je, když se spojí výmluvné a hluboké texty (takové texty, které umožňují vhled, hlubší pohled) se zapamatovatelnou a chytlavou melodií. Ve snaze zachytit hloubku je důležité, abychom nezapomněli na nejdůležitější element a tím je jednoduchost (prostota, jasnost, srozumitelnost). Chris Tomlin nabízí chytrou radu, "píseň pro společenství je unikátní typ písně. Vždy se snažím udržet píseň jednoduchou, se zpívatelnou melodií. Nenechávejme lidi frustrované z toho, že nemůžou pochytit písničku."
Nejúspěšnější kapelou posledních let byli Beatles. Když posloucháte jejich nahrávky, uvědomíte si, jak nádherně jednoduché a chytlavé jejich písně jsou. Hit za hitem a každý z nich se vám zaryje do paměti. Slyšíte tu píseň a pořád ji pak zpíváte dokola. Brian Doerkson říká, "Ty nejdéle přetrvávající písně jsou v podstatě až na výjimky ty nejjednodušší. Co se týče chval, ty nejefektivnější mají vždy silnou melodii, která inspiruje lidi k tomu, aby se připojili. V těchto písních je lehkost, nenucenost do takové míry, že si myslíte, že byste ji mohli napsat sami. Líbí se mi, co o tom říká Bono, "Jaký je rozdíl mezi velmi dobrou a super písní? Myslím, že za velmi dobrou píseň můžete vzít uznání, ale za super píseň nemůžete. Na takovou nenarazíte, zakopnete o ni."
Znamená to, že budeme jen čekat na moment inspirace? Zahrnuje psaní "velkých" písní tvrdou práci? Samozřejmě. Přichází jak exploze tvořivosti: dobrý háček, nádherný obal, skvělý verš, ale pak přichází také kritický proces úprav. Abychom psali tyto trvalé písně, potřebujeme být nelítostní ve chvílích, když je upravujeme. Může to znamenat vypuštění nějakého textu. Může to znamenat, že vyhodíte bridge. Možná potřebujete utáhnout, napnout melodii. Spisovatel Truman Capote kdysi řekl, že seděl za psacím strojem celý den a skončil s napsaným jedním slovem. Našel ho tam přítel a zeptal se ho, "Trumane, jsi tady celý den a zatím jsi napsal jen jediné slovo?" Truman mu odpověděl,: Ano, ale je to to pravé slovo!" Jsme ochotni strávit den nad texty hledáním těch správných veršů? Budeme hrát píseň pořád dokola, jen abychom uchopili ten pravý refrén? Není to vždy zábava, ale je to nezbytné k tomu, abychom tvořili písně tak silné, jak jen mohou být. Když půjdeme do větší hloubky v našich písních, nevyhazujme jednoduchost z okna. Pamatujte, že více je méně!


Petr