Pár postřehů

3. září 2012 v 19:54 | Petr Zika
Pár postřehů...


...někdy se vynořují z mých pocitů ohledně nějakých událostí,či hraní s JR,nebo ve chvalách v církvi nějaké myšlenky a je dobré jim dát nějakou šanci a srovnat si je v hlavě.
Nedávno jsem hrál u nás ve sboru s našim mládežnickým worship bandem,kterému se snažím občas věnovat a něco jim předávat.
Jsou úžasní v tom,že mají opravdovovu vášeň a hlad po Bohu.
Uctívání koluje v jejich krvi a touží po Božím doteku,po něčem víc.
Na nich můžu vidět jak nám co už jdeme nějaký ten rok a sloužíme ve chvále "otupělo to ostří".
Co tím chci říct je to,že oni nehleděli v těch chvalách tolik na čas,či jiné věci "zůstávali" na "pohybu Ducha",nebylo to úplně profesionální ty chvály,ale vnímal jsem,že se snaží reagovat na Božího Ducha a že jsou neseni tím Duchem uctívání ve svobodě,byli plně zaměřeni na Boha.
Po shromku mi jeden člověk řekl svoji reakci (a to mě přinutilo se nad tím víc zamyslet) - jo bylo to dobrý,ale moc dlouhý.
Chápu to,protože když se člověk nemůže plně uvolnit,soustředit a očekávat na Boha,hledat ten tichý jemný vánek k naskočení na ten proud,abychom se mohli vznášet jako orlové (Iz 40),tak je to někdy těžké do toho úplně "vplout".

Ti mladí ale nejsou ještě tolik "svázaní" starostma o nějaký nedělní program,o to jestli jim tam pobýhá nějaké dítě,jestli to nebude dlouhé,jestli se to bude lidem líbit,nebo jestli jsou nevyspalí po probdělé noci,oni to mají jednodušší - prostě jsme tady a uctíváme,čekáme na Boha a jeho pohyb,zatímco my co už jsme "obroušení" při tom všem ještě přemýšlíme,hodí se to teď,nebude to dlouhé,neměla už být sbírka,či modlitby za děti,uctívají vůbec lidi atd.
Samozřejmě,že potřebujeme celej ten nedělní program nějak upsořádat-církev je taky o nějakém řádu,ale...
Sám jsem si znovu uvědomil,že potřebujeme dát Božím věcem a Božímu Duchu nějaký čas,a přiznám se,že jsem možná už něco málo ztratil z té "mladické nerozvážnosti" kterou jsme možná někdy šokovali,ale na druhou stranu se někdy děli věci...
Jednou jsem četl rozhovor s Mike Pilavachi (vedoucí Soul Survivor),ptali se ho proč zve na worship festival Kevina Prosche,když někteří lidé z jeho chval odcházejí-a on jim řekl,že proto,protože i když někteří odejdou,tak ti co zůstali mluví o tom,že takto silně Boha ještě nikdy nezakusili...
Když čtu evangelia,tak vím,že by mě to s Ježíšem bavilo-byla v tom svoboda,spontánnost,nebyli ohraničení,byl v tom prostě život a to chci.Farizejové a zákoníci zvyklí na své předpisy a řád v chrámu to s Ježíšem asi nebavilo,přitahovalo to ale lidi,kteří tak zoufale potřebovali zakusit Boha,Jeho lásku a přítomnost,potřebovali ten doušek živé vody.

My Češi,máme silné obdarování a cit pro uctívání,nad našim národem je Duch uctívání silně,ale co nám chybí je
"UM ZÚSTÁVAT V TÉ BOŽÍ PŘÍTOMNOSTI".Jít dál ještě dál a ještě dál,do hlubin.Je tolik lidí postižených touhle instantní dobou,která zůstává jen na povrchu.Máme tolik možností,informací,jsme přesyceni,ale náš duch zůstává hladový-nic jiného než Bůh sám a Jeho přítomnost ho totiž neuspokojí.
Jednou mi řekl jeden Ind ze kterým jsme se s JR potkali na jednom festivalu,že našim povoláním je vzít lidi co jsou ve vodě po kotníky do hlubin!
Musíme se odvážit jít dál...
Potřebujeme nové,hlubší poznání Boha,novou vášeň a touhu,novej dotek,slyšet znovu Jeho hlas,zakusit Jeho obejmutí...

Tohle všechno asi tak úplně nepůjde na nedělních shromážděních-i když kdo ví...???
...když jsem začal po revoluci chodit do spolča které bylo "mladé" nově vzniknuvší nikam jsme nespěchali,nebyli jsme "svázaní" nějakým programem,prostě jsme se sešli a očekávali na Boha,modlili se a uctívali (třeba i 15-20 minut v jazycích...).Dnes si nejsem jist jestli bychom to "rozdýchali" ,ale možná tohle někteří znovu očekávají...???

Asi na to nebude úplně ani čas na nějakých festivalech,protože tam je trend "nacpat" do programu co nejvíc věcí,aby lidi kteří jsou už tak "přesyceni" něčím aspoň zaujali a taky když už si to zaplatí,ať tam toho mají co nejvíc,aby si každý vybral-to není kritika,jen konstatuji současný trend.
Možná,že budou víc vznikat akce,na kterých občas hrajeme i s JR,jako večery chval (nedávno v Praze,ve Znojmě),vím,že je dělají i ve Žďáru a na jiných místech a upřímně-to nás baví,protože tam je na to "čas" a svoboda.
Nebo noční očekávání na Boha s modlitbama a uctíváním,které děláme tento pátek u nás ve Znojmě-tam bude svoboda a čas na to zůstávat v Boží přítomnosti,být uvolnění a spontánní,bez nějaké kontroli,či sebekontroli...

Ale upřímně,byl bych rád,kdybychom v církvi byli citliví a to co Ti mladí mají v sobě na nich neobrousili,ba naopak nebojme se je v tom povzbuzovat a obohaťme se od nich,tím,co jsme možná už trochu ztratili.Ap.Pavel říká Timoteovi
(i církvím,kterým to psal),aby jím nikdo nepohrdal,pro jeho mládí...

další postřeh...

...ten se týká ohledně vedení chval.
Znovu jsem se ujistil,že nemusíme nic nikam tlačit.
Na mnoha akcích je na chváliče vždy tlak na to,aby "přitáhli" nebe na zem.
Ale to není v našich silách,všechno je to o Bohu a Jeho milosti.
To co potřebujeme jako chváliči je-uvolnit se a odprostit od všech těch tlaků,jak vnějších tak vnitřních.
Uctívání začíná u Boha,kdyby se nám On nechtěl zjevit,nikdy bychom neviděli Jeho tvář a nezakusili Jeho blízkost.
Bůh dává podnět,odhaluje svou slávu a přítomnost.
Job říká:"prošel jsi kolem mě a ani jsem to nepostřehl..."
Biblická teologie říká o Bohu,že je všudepřítomný,že Jeho oči hledí na ty kdo ho hledají,aby je posiloval.

Chvála ale bez Božího zjevení a odhalení může být někdy "těžká" a nudná,ale On je vždy s námi,je nám blíž než si myslíme,sám říká,že je blízko zdeptaným,těm kteří ho hledají opravdově,že se dá nalézt atd.
Bůh není jen nějaký pocit a pokud nepřijde momentálně to zjevení a odhalení pro mě,neznamená to,že se Bůh nemohl někoho dotknout,nebo někdo že se nemohl dotknout Boha.
Nemůžeme být závislí na svých pocitech a myšlenkách.
Na posledních našich hraních s JR,jsme se cítili s klukama opravdu trochu "dole",moc se nám podle nás nedařilo,nebo bylo málo času na nazvučení,hraní,ale kupodivu přišli nějací lidé,že to pro ně byl vzácný čas s Bohem a v Boží blízkosti.
Nikdy tu chválu nesmíme vzdát,musíme v ní stále jít a hledat to vedení.

Na jedné akci jsem byl jako na houpačce,chvilkama jsem viděl nějaké obrazy jako vedení a potvrzení,např plápolající oheň.
V písni "Slyšíš tuto píseň",kterou jsme tam hráli jsem měl obraz andělů,jak na nás hledí a žasnou nad tou touhou po Bohu,na to vyznání lásky.
Ale víc jsem nic nevnímal co se týče pocitů,nějakého dalšího vedení,abych mohl "naskočit",či sám "letět".
Někdy prostě nic nepřichází...
Chvilkama jsem se úplně "propadal" duchovně a prostě jen přehrával písně,nic jsem necítil,ptal jsem se co chceš tady Pane dělat a nepřicházela žádná odpověď a nebo jsem jí nemohl slyšet a v tom přišel Joel Staab (prorok) a měl k nám (JR) silné prorocké slovo,vůbec jsem to nechápal,nic jsem v tu chvíli neprožíval,ale jiní ano.

Boží přítomnost je tak zvláštní a rozporuplná.Někteří ji vnímají,někteří ne,někteří pláčou,jiní se radují a tančí atd.atd.
To co se poslední dobou učím je,že:
-Bůh je svrchovaný a dělá si jak a co On sám chce
-nemusím nic nikam tlačit
Nesmíme podléhat panice a tlakům,např: na to,abychom byli vždy úspěšní a stáhli to nebe na zem.
Bůh se sám prolamuje k nám a ke všem jak On sám chce...

Nezůstávejme jen na povrchu,udělejme si vždy čas na to se zamyslet,dát možnost tomu co je v nás,aby mohlo na povrch-přemýšlejte o Bohu a všech věcech-nebuďme jen konzumenti.

Petr
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fixing fixing | Web | 19. června 2015 v 22:58 | Reagovat

půjčka do výplaty 500 :-x

2 silverboom silverboom | Web | 27. září 2016 v 17:29 | Reagovat

podnikatelský úvěr brno :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama