Červen 2012

Soucítění

5. června 2012 v 13:34 | Petr Zika

Soucítění


Jak 2:13 ..."na Božím soudu není milosrdenství pro toho,kdo neprokázal milosrdenství.Ale milosrdenství vítězí nad soudem."
Možná si můžete říct:proč tady na blogu o uctívání tenhle člověk píše stále o těchto věcech a ne víc o teorii atd. atd. …
Nezáleží totiž tolik ani na tom co děláme (a jak),ale především na tom kdo jsme !
To bude určovat i to co děláme a jak,proto mi tolik záleží,aby služebníci ve chvále a vůbev Boží uctívači pracovali na tom kým jsou.(Samozřejmě pak na tom co a jak dělají).
Dnes bych chtěl mluvit o jednom Božím atributu a to soucitu a milosrdenství.
V knize Židům je psáno o Ježíši,že má porozumění a soucit,v jednom evangeliu říká Ježíš,že nepřišel soudit,ale zachránit,že soud přenechává Otci...
Pokud chceme uctívat Boha,měli bychom to dělat z čistého srdce.
Jedna z věcí,kterou vidím že nám ho znečišťuje je tvrdé srdce a souzení,nedostatek soucitu ,porozumění a slitování.
Vůbec hudebníci a umělci jsou náchylní k posuzování druhých,jak to dělají tihle a tamti a co ten a to se mi nelíbí atd...
Tohle nám ale vůbec nenáleží,špiní to naše srdce.
Pokud chceš vést chvály a přinášet ten obraz Boha,toho kdo on je a co dělá,musíš sám dávat pozor na sebe,abys sám co nejvíc odrážel ten obraz,aby jsi byl Kristu co nejvíc podobný -jak píše ap.Pavel Timoteovi a dalším v jiném listu...
Jeden z těch Božích atributů,který by jsi měl-a odrážet je Boží soucit.
Vůbec pokud chceš sloužit lidem,a to je i služba chval,potřebuješ k Bohu i k nim přicházet se zlomeným srdcem,s láskou a soucitem,v tom pravém duchu...
Jen tak budeš sám připravený na dotek a vedení Duchem svatým,který pro svou službu a chválu budeš tolik potřebovat.Vždyť Ježíš v Janovi 4 kpt. Říká,že Otec hledá ty,kdo Ho budou uctívat v Duchu a pravdě-je to tak důležité.
Učme se od Ježíše,dávejme si ho stále před oči,neposuzujme se s ostatními,ale s Ježíšem,pak budeme schopni opravdové změny a proměny v Jeho podobu a charakter.A to je samozřejmě tak důležité pro naše uctívání a službu chval (a jakoukoliv).

Soucítění
Soucit je silné bibl. slovo. Psychologie používá empatie. Empatie znamená, že se dokáži vcítit do bolesti druhého. Empatie je počátek soucitu.Soucit je překročení empatie. Jsme schopni empatie a soucitu?
Znamená to, že jsem skutečně lidská bytost,stvořená k obrazu Božímu. Soucit přichází ze srdce.Pokud nejsem schopen soucítění, nejsem schopen být s druhými lidmi a sloužit jim,ani přistupovat k Bohu s měkkým a masitým srdcem.
Je to vlastnost, kterou musíme ze sebe dolovat a projevit.
Z psychlogického pohledu je soucit to, že cítím s někým-jsem schopen cítit něco z toho, co ten druhý prožívá,něco z jeho bolesti,něco z jeho radosti, štěstí.Znamená to ale i to,že jsem schopen naslouchat vlastnímu srdci.
Z Biblického pohledu je soucit opak soudu. Někdo mi něco říká, mně se to nelíbí a já ho odsoudím...
Soud je nepřítomnost socitu. Soucit znamená překročit soud.
Soucit vychází ze srdce, které posílá vzkaz naší mysli.
Soucítit znamená být schopen milovat.
Ježíš: Miluj i svého nepřítele. - To je soucit. Také to znamená starat se o druhé lidi. Je to opak soudu. Je to přijetí toho druhého takový, jaký je. To není jednoduché. Je mnohem snazší někoho odsoudit. Naučili jsme se soudit. Musíme se učit, jak být soucitní. Modlete se o dar soucitu.
Ježíš projevil tuto vlastnost při různých setkáních:
  • Žena přistižená při cizoložství - odsoudil jí? Ne. Projevil jí soucit.
  • Žena, která ho pomazala na večeři u farizeje. Přišla a pomazala jeho nohy. Udělala skandální věc. Farizeje to pobouřilo. Ježíš projevil soucit. Farizeové pronesli soud. Ježíš projevil soucit.
Účel našeho soucitu bude to,že dovolíme Ježíši v nás žít a jednat. Pokud nejsem schopen soucitu, mohu nechat Ježíše v sobě žít? Pokud jsem plný posuzování druhých budu spíš jako farizej a ne křesťan...
- Žena u studny.
Jsou to příběhy o Ježíšových ženách. V jeho době pobuřovaly lidi. Obával se Ježíš jejich soudu? Ne!
Musíme se od něho učit, jak být soucitní.Když jsem soucitný, jsem schopný přijmout toho druhého. Neodsuzuji druhého.
- příběh ženy přistižené při cizoložství. Je snadné házet kameny. Není tak jednoduché být soucitný. Je to trochu složitější pro nás křesťany. Byli jsme v církvích většinou špatně vychováni a ovlivněni -abychom vynášeli soudy a kritiku a možná tak málo vedení k morálnímu soucitu a vlastnosti mít porozumění s tím druhým.Někteří z nás v tomto prostředí mohli zapomenout, jak být soucitní.
Já se to především učím tím,že jsem uviděl,kolik Ježíš musí odpouštět mě,kolik soucitu a porozumění mi projevil a projevuje,když uvidíme vlastní ubohost a nemohoucnost,své hříchy a nedostatky,své chyby a neschopnsot si sám pomoct,když se odvážíme uznat,že vlastně nejsme dobří,ale zkažení hříchem,sobectvím a myšlením tohoto světa,pak budeme mnohem víc milosrdní a soucitní a o to šlo Ježíši,když chtěli kamenovat tu přistiženou ženu-chtěl,aby si připoměli svoje hříchy,při kterých je možná nepřichytili,ale Bůh o nich věděl,chtěl v nich probudit soucit a to aby si uvědomili do hloubky tu Boží pravdu-odpouštějte,jako nebeský Otec odpustil vám.Mějte soucit s tou ženou,neodsuzujte ji,protože nevíte co prožívala,neznáte okolnosti,její bolest,její nitro,neušli jste s ní kus její cesty...
V takovém duchu bychom měli předstupovat před Boha i lidi.Připomínejme si to.
Když šli někam sloužit Moravští bratří,tak si přpomínali Kristovo vítězství-Beránka který zvítězil skrze svou prolitou krev na kříži a pak si připomínali svou vlastní ubohost a závislost na tomto Beránkovi a pak vyšli-můžeme vidět jak zasáhli tehdejší svět se svým soucitem v tom Kristovu Duchu a jak mocné bylo jejich uctívání!
Tolik záleží na každém z nás-jsi důležitý-á,protože i skrze tebe může zvítězit milosrdenství nad soudem a přinést Boží království,další paprsek Božího světla do tmy tohoto světa,další Kristův mocný skutek-prokázat lásku někomu,kdo si jí nezaslouží a to bude vlastně součást našeho uctívání a adorace.
Petr