Duben 2012

Všechno to je o vztahu !

23. dubna 2012 v 17:54 | Petr Zika

VŠECHNO TO JE O VZTAHU!

Jak málo někdy stačí k tomu,aby se vše změnilo a "rozbily" se naše plány a "všední dny".
Život běží jako maratonec a dny jdou,jako by se nedali zastavit.
Ale někdy můžou přijít neplánované věci,které nás zastaví.
O Velikonocích se mi stalo něco nepříjemného-zlomil jsem si pravou ruku a to tak,že jsem musel do nemocnice na operaci.Dávali mi tam nějaké dráty,aby ta kost srůstala rovně.
Měl jsem úplně jiné plány na Velikonoce a vůbec,ale...
Než mě dali dráty do té ruky,tak mi dali prozatím sádru,abych mohl odcestovat s kapelou do Ostravy,kde jsme hráli naživo v Tv Noe.
Byl jsem z toho rozhozený a taky mě to dost bolelo,ale jakmile jsme začali chválit Boha,ucítil jsem ten jemný vánek Ducha svatého,jak kdyby prošel kolem mě a v tom jsem se zaměřil na Něho a přišla úleva,jak kdyby na tu chvíli spadla všechna má břemena z ramen.
Zjistil jsem jak to miluji když jsem s Ním,v Jeho blízkosti,když Ho můžu uctívat,všechno ostatní je až "za tím".

Další den jsem nastoupil k nám do nemocnice na tu operaci a nebylo to pro mě lehké,komu by se tam chtělo...
Když jsem čekal než přijdu na řadu a odvezou mě na sál,tak jsem si znovu uvědomil jak je všechno pomíjivé-jen On zůstává.Všechno ostatní i s našimi plány je v podstatě nepodstatné,všechno lidské-zůstal mě jen On.
Věděl jsem v té chvíli,že nemám nic,čeho se chytnout-jen Jeho.
Všechno je to o vztahu s Bohem!
Neměl jsem v té chvíli když mě vezli na sál Bibli,církev,nějakou knížku (prostě pomůcku),měl jsem ale svého Boha a intimní vztah s Ním.
Jsem tak rád,že Ho znám a vím o Jeho lásce a životě.Jsem tak vděčný za tu chvíli,kterou mi dal prožít v té Tv Noe-Jeho blízkost,kdy živý reálný Bůh se mi odhalil a přiblížil se ke mně a zahalil mě svým vánkem Ducha svatého jako do pláště,bylo to jako obvaz na mé rány.
Teď mám "nucené" volno,odpočinutí,které chci využít k mému vztahu s Bohem.
Odpočívám s Biblí a myšlenkami na Něj,přemýšlím nad svobodou v uctívání,nad novými texty pro nové písně atd.
Nic není tak zlé,jak to vypadá na první pohled,pokud s Ním máme vztah.

Žalm 62:2,6 ..."Jen v Bohu se utiší má duše,jen v Něm je moje spása-ztiš se před Bohem má duše,nepřestaň na Něj čekat."
Tohle zastavení je pro mé ztišení a očekávání na Boha.Takže nakonec můžu být vděčný i když po lidsku je to nepříjemné-zrovna teď mám dráty v ruce a píši jako datel tou jednou zdravou rukou.
Nezapomeňte,všechno je to o vztahu s Ním!

Petr

Pomazání

3. dubna 2012 v 15:24 | Petr Zika
Pomazání

2 Kor 12:9,10 ..."ale On mi řekl:Stačí,když máš mou milost,vždyť v slabosti se projeví má síla..."
..."největší sílu dostávám tehdy,když jsem s vlastními silami u konce."
2 Kor 3:5 ..."ponecháni jen svým vlastním schopnostem nedokázali bychom vůbec nic.Má-li naše práce přece nějaké výsledky,je to působením Boží moci."

Je to zvláštní,že u Boha a v Božím království některé věci fungují jinak než u lidí-v našich představách.
Tak například pomazání od Boha.
Řekli by jste,že nejvíc funguje,když se cítíte silní,když se vám daří-a někdy i to je možné,ale z toho může dojít k situaci,ve které byl ap.Pavel v jednom městě když kázal evangelium-říká jim,že byli v pokušení ho odmítnout,že byl nemocný,sláb,že neměl žádnou hezkou řeč atd. A přesto Bůh jednal v lidských srdcích,někteří uvěřili a vznikla tam církev,Bůh si použil Pavla v jeho slabosti.Stejně tak jeho chválu,když společně s dalším bratrem chválili Boha ve vězení,kde skončila jeich mise s okovama,zahanbení a slabí a přesto Bůh projevil svou sílu a otevřel dveře toho vězení a sejmul jejich okovy a navíc právě tam jim dal úspěch v jejich misii-v okovech,v nemohoucnosti...
To stejné vidím v Kristových blahoslavenstvích-je to otočené naruby v tomto světě-jak vám zní šťastní kterým se nedaří?
Někdy když vnímám pomazání tak mi jde všechno lehce,když vedu chvály,z toho pokazím na co sáhnu,sám se cítím "out",nic neprožívám a přesto za mnou lidi párkrát přišli a řekli mi,že to byl skvělej čas,že se jich Bůh dotkl-možná,že jste to už párkrát taky zažili.Aspoň mě to prostě někdy nedává smysl po lidsku a musím znovu žasnout nad Bohem a Jeho velikostí a odlišností (svatostí).
Je to ale osvobozující pro nás,když zjistíme,že to není o nás,ale o Bohu.Bůh se "prosazuje a prolamuje" sám i v naší slabosti,nemohoucnosti,neschopnosti-tam se projevuje Jeho síla a moc.
Neměli bychom jen hledat pomazání,především bychom měli být služebníky.

Zrovna nedávno,jsem vedl chvály na akci "Worship.cz - zajeď na hlubinu" a tam jsem se tomuhle znovu učil.
Byla to akce,kde byl dát opravdu prostor pro chválu,uctívání a modlitby,bylo to takové komornější,takže byl dobrý prostor na to zaměřit se na Boha a uctívat Ho,očekávat na něj,spojit se s ním.
Mě se to ale tentokrát samotnému nějak nedařilo a začal jsem z toho být trochu nervózní,nechtěl jsem Bohu "překážet",toužil jsem po tom,aby si to lidé mohli opravdově užít,aby jsme zajeli na tu hlubinu.
Sám jsem ale nic neprožíval a byl jsem z toho frustrovaný.Věděl jsem,že to nešlo zdaleka podle mých představ a toho jak jsem si to připravil,ale snažil jsem se být upřímný a dát ten čas opravdu Bohu a sloužit tím vedením chval.
No a na konci jsem byl příjemně překvapený,když Jiřina Markovová poděkovala kapele za to úžasné vedení,k tomu dodala,že je málo takových,kdo takto vedou chvály a uctívání a pak následoval opravdu dlouhý potlesk lidí-takové ocenění,to nás s klukama překvapilo,protože jsme byli opravdu trochu nervózní a nešlo nám to úplně jak bychom si představovali.No a co se stalo během těch chval-na konci dala Jiřka výzvu,ať přijde ten kdo se bude chtít modlit-a přišla holka,která chtěla přijmout Ježíše!!!Byli tam jen ty chvály,žádné kázání.
To že jsem neprožíval nic já,ještě nic neznamenalo-Bůh se projevil v mé slabosti,neschopnosti,Jeho síla a moc zasáhla lidská srdce a jedno natolik silně,že se rozhodlo vydat svůj život Kristu.
Je to pokořující,ale zároveň osvobozující!
Není to o nás,ale o Něm.
Čeká nás ještě vyšší stupeň pokory a poznání,jako ap.Pavla,kdy vyznával a chlubil se svými slabostmi,aby na něm spočinula Boží moc..."Vždyť když jsem sláb,jsem silný..."říká ap.Pavel.Musíme se do toho nějak dostat...
Když jsme se silami u konce a nedaří se nám podle představ,když necítíme pomazání,pak je tady ještě možnost,že se právě teď projeví Jeho moc a síla,to je úžasné!
Nebuďte frustrovaní,zmatení a odsouzení,když se vám nedaří,jste slabí a nevnímáte na sobě pomazání,ještě je tady On!
Jen zůstávejte v pokoře a v postoji služebníka,dělejte dál to co máte dělat.I když vám to někdy nepůjde-vést chvály a "naskočit",jen Ho opravdově chvalte dál a to stačí,ještě je tady On,Bůh,který se projevuje v lidské slabosti!!!
Nejde o to,aby jste byli za každou cenu úspěšní,ale aby jste byli služebníky s opravdovým srdcem pro Boha.

To co jsem ještě k tomu prožil na té poslední akci bylo to,že i když jsem nic sám neprožíval,tak před Bohem ta společná chvála měla obrovskou hodnotu-(1 Petr 1:7 ..."vaše víra (i chvála),má v Božích očích nesrovnatelně vyšší hodnotu než pouhé zlato...")-něco se dělo,co zatím nebylo vidět,byla to duchovní zbraň,která měla moc bořit hradby nepřítele a prolamovat Boží království na zem,světlo přicházeko do tmy,Bůh byl svým lidem uctíván!

Petr